என்னுள் வெற்றிடம் கொண்ட தனி அரை என்று நினைத்தேன் உன்னை
பிறர் நிஜமுகம் கண்டு வெறுத்து உன்னுள் புகலிடம் அடைந்த பின் அறிந்தேன் எந்தன் சுக தூக்கம் அணைத்து நினைவுகள் கொண்ட பொக்கிஷம் என்று
மதுவினும் கொடிய போதை நீ உன்னுள் சுகம் கண்ட எவரும் திருப்ப விடாதே இல்லை
மாற்றங்கள் பல கண்ட வாழ்வில் எவர் வாழ்விலும் காணாத மாற்றம் நீயே
விருப்பங்கள் விலகி செல்ல நீர் கொண்ட விழிகளுடன் தேடினேன் உன் மடியை
விரட்டி விட யாது செய்தினும் துரத்தி வந்து காதல் செய்ய உன்னை போல் எவராலும் இயலாது
வலி தருகிறாய் என்று உன்னை வெறுத்து ஒத்துகினேன்
பின் விளங்கியது அடித்தங்க வால் போர்க்களம் புகாது இக்கலி உலகம் எனும் போர்க்களம் புக தயார் செய்கிறாய் என்று
மழை காணா பூமியில் பயிர் பருவம் எய்தது
உன்னை காணா ஒரு உயிரும் முழுமை பெறாது
சொல்லாடல் பல கண்டு காணாத தீர்வையும் உன்னோடு நான் கொண்ட மௌன உரையாடலில் நீ தந்தாய்
உறவோடு நான் கழித்த கழித்த காலத்தை விட உன்னோட நான் கழித்த காலமே அதிகம்
தனிமையே நீ எந்தன் முதன்மை ஆருயிர் தோழனே
[/b]